A druholigové vítězství je na světě: SLAVIA-Spartak Ústí n.L. 5 : 3

V zápase s Ústím jsme zaznamenali historicky první ligové vítězství. A jak se rodilo?

Klíčovým okamžikem bylo zařazení FM Pepy Kopala na 8. šachovnici. Než se většina hráčů stačila za šachovnicí trochu rozkoukat a alespoň vytahat figurky ze základního postavení, na osmé šachovnici již partie končila. Pepa ze zahájení plynule přešel do přivyhrané koncovky, kterou bleskurychle zakončil učebnicovým taktickým obratem.

ŠK SLAVIA Liberec   ŠK Spartak Ústí n. L.
Buchcar Tomáš (Z, H) 2145F 0 - 1 2221F Kotek Daniel (Z)
Brouček Tomáš (Z, H) 2148F 1 - 0 2141F Přibyl Jakub (Z)
Novotný Viktor (Z, H) 2050F 1 - 0 2073F Makevich Pavel (Z, C)
Janouš Petr (Z) 2028F ½ - ½ 2031F Chrz Pavel (Z)
Jareš Jiří (Z) 1985F 1 - 0 2050F Erban Dušan (Z)
Kučera Jaroslav (Z) 1943F 0 - 1 2004F Krušelj Daniel (C)
Peníška Pavel (Z) 1912F ½ - ½ 1931F Hozda David
Kopal Josef 2244F 1 - 0 1984F Kupšovský Václav
  5 : 3  

Rychlé vedení povzbudilo předchozími porážkami psychické nalomené domácí hráče a ti najednou začali předvádět hotové divy.

Viktor Novotný svůj již tak zřetelný náskok ve vývinu ještě podpořil poziční obětí pěšce. Jeho soupeři, panu Makevichovi, se nepodařilo zavčasu ukrýt svého krále na bezpečném místě. Viktor i nadále pokračoval v útočné strategii a když viděl, že sama oběť pěšce na zmatování soupeře nestačila, bětnul i figuru. A to už stačilo a bylo to 2 : 0.

Na formu z mládí se rozpomněl Jirka Jareš a po výhře v minulém zápase skoroval i tentokrát. Jeho partie s Dušanem Erbanem dlouhou dobu vypadala, že je v přibližné rovnováze. Pak však soupeř nepřesně reagoval na Jirkův nástup v centru a pěšci, kteří působili tak nenápadně, najednou nabrali takovou rychlost, že soupeři nezbylo, než rezignovat.

Na dvojce hrající Tomáš Brouček se inspiroval vedle sedícím Viktorem Novotným a když viděl, že Viktor bětnul pika, Tomáš bětnul hned 2, aby ho trumfnul. A v tomto trendu pokračoval i nadále, takže po chvíli jsem vzhledem ke svým omezeným znalostem matematiky již přestal obětovaný materiál počítat. No a když Tomáš viděl, že to stále nestačí, obětoval v již oboustranné časové tísni i kvalitu a s výrazem zkušeného pokerového hráče čekal, jak zareaguje soupeř. A ten, nemilosrdně rentgenován Tomášovým zabijáckým pohledem, nezareagoval správně a kde se vzal tu se vzal, nekrytelný mat byl na světě, tedy přesněji řečeno na šachovnici. A Jakubu Přibylovi nezbylo, než Tomášovi sportovně pogratulovat a rázem to bylo 4 : 0.

Vzhledem k tomu, že z předchozích 40 partií jsme jich vyhráli 5, byly 4 výhry za 1 zápas překvapením i pro nenapravitelné optimisty (což jsme v klubu téměř všichni).

Já jsem se neúspěšně pokoušel prolomit obranu horší koncovky pana Chrze. Po zjištění, že vedeme 4 : 0 jsem zvolil přechod do vyrovnané věžovky v naději, že vzhledem k vývoji zápasu by se soupeř mohl pustit do nějakého sebevražedného útoku. Soupeř nepodlehl pokušení spáchat šachovou sebevraždu a následně vzniklá pěšcová koncovka již nebyla ani vyrovnaná, ale spíše tupě remízová. Ale remíza nastolila stav 4,5 : 0,5, takže ti, kteří již měli své partie odehrané, by teoreticky mohli začít zapíjet ligové vítězství. Ale to nikdo z nich samozřejmě neudělal, protože jak je obecně známo, Slávisté alkohol téměř nepijí (přestože se někteří závistivci z konkurenčních oddílů snaží neúspěšně přesvědčit šachovou veřejnost o opaku).

Náš nejzkušenější ligista, Pavel Peníška, nastoupil k zápasu s odhodláním odčinit smolnou porážku z předchozího kola. A svého o generaci mladšího soupeře, Davida Hozdu, zatlačil do defenzívy a ten musel vynaložit maximální úsilí k udržení jakž takž hratelné pozice. A když partie přešla do koncovky s pikem víc, už jsme začínali věřit, že to Pavel dotáhne do vítězného konce. Ale věžové koncovky nejsou tak jednoduché, jak si někteří (jako např. já) myslí. Davidu Hozdovi se podařilo z ohrožené pozice vybruslit a byl tak zaknihován nerozhodný výsledek.

A nadějně se vyvíjela i partie na 1. šachovnici, kde Tomáš Buchcar narazil na favorizovaného Daniela Kotka. Hostující hráč rozehrál zahájení, o kterém my slabší hráči nevíme ani jak se jmenuje, natož abychom věděli, jak se má hrát. Pro Tomáše to ovšem nic neznámého nebylo, se zahájením se vypořádal bez větších problému a dokonce docílil pozice s pěšcem více. Cestička k výhře však byla velmi úzká a bylo potřeba chirurgické přesnosti. Tomášův soupeř i v časové tísni dokázal maximálně aktivizovat všechny své figurky a podařilo se mu hru pozičně vyrovnat. No a v následné kombinaci Tomáš opomněl na motiv uvolnění pole pro figurku, konkrétně pro jezdce. A tak partii nakonec ztratil, ale za předvedený výkon proti velmi kvalitnímu soupeři si zaslouží poklonu.

Na dobré výsledky z úvodu sezony tentokrát bohužel nenavázal Jarda Kučera. Jeho soupeř, pan Kruselj, odolal Jardovu tradičnímu tlaku a partie přešla do vyrovnané koncovky. V té se Jardův soupeř zorientoval lépe a podařilo se mu tak zkorigovat výsledek na, pro Ústí, ještě přijatelných 5 : 3.

Za bojovný výkon zaslouží domácí hráči velkou pochvalu. Ukázali jsme, že nejsme v soutěži jen do počtu, jak si někteří (nebudu je jmenovat, abych jim nesypal sůl do otevřených ran) naivně mysleli.