"""" 11.2. TJ Krásná Lípa - SLAVIA B """ 4.2. ŠK SLAVIA Liberec A - TJ Jiskra Tanvald """

K utkání s favoritem z Turnova jsme nastoupili oslabeni o první dva hráče soupisky. Při pohledu na zápasové sestavy jsme s hrůzou zjistili, že hostující tým je celkem o 1734 ELO bodů silnější, což dává drtivý rozdíl v průměru - 216 ELO bodů na šachovnici.

Ovšem podle průběhu partii to vypadalo spíše jako kdyby v průměru o 216 ELO bodů na šachovnici byl silnější domácí tým.

Do soupeře jsme se pustili odhodlaně a zhruba po 2 hodinách hry to na šachovnicích vypadalo na překvapivou porážku hostí.

Jako první skončila partie na 5. šachovnici, kde se domácí Jirka Slaba rozešel smírně s Bohoušem Staňkem. Tam to ještě odpovídalo dění na šachovnici. Ale pak už se začaly dít věci.

Na poslední šachovnici v rovné pozici Luděk Švec jednotahově nastavil figuru turnovskému Drahoňovskému a Turnov se tak, nikoliv zaslouženě, ale spíše přešťastně, ujal vedení.

Korektní remízou skončila partie Janouš - Porš na první šachovnici a hosté si tak stále udržovali mírný náskok. Ale situace na zbývajících šachovnicích stále vypadala spíše na výhru domácího týmu.

Na 7 šachovnici hrál domácí veterán Luboš Jína jednu z nejlepších partií v tomto století. Hostujícího Standu Lamače přikoval na poslední dvě řady a začal mu odebírat nedostatečně kryté pěšáky. S převahou 3 pěšců to již začalo vypadat na suverénní výhru domácího hráče. Vzhledem k odkrytému bílému král však musel být Luboš opatrný, aby soupeř nevyčaroval nějaký věčný šach. Tomu se sice Luboš vyhnul, ale pod vlivem tikajících hodin zahrál zbrkle rádoby "vítězný úder", jehož nevýhodou bylo to, že věž zaútočila z políčka krytého soupeřovou dámou. Toho si Standa všiml, věžku odebral a utrpěl tak vítězství.

Na třetí šachovnici Marek Gombala čelil v možná životní formě hrajícímu Zimovi. Ostrá pozice, které by asi slušelo hodnocení ležatá osmička rozhodně nepůsobila dojmem, že by to měl Marek prohrát a schylovalo se k překvapivému úspěchu domácího hráče. Přišla však chvilka nepozornosti , ztráta střelce a hosté tak zaknihovali další výhru.

Na šesté šachovnici čelil Franta Lašek vysoce favorizovanému Tomáši Broučkovi. Ten se rozhodl celou partii založit na mikroskopické výhodě lepší pěšcové struktury. V rovné pozici bohužel Franta místo lehkých figurek vyměnil věže, čím se z remízové koncovky stala přizdechlá. Tu však Tomáš nehrál nejpřesněji . Záměrně byl použit tento diplomatický termín, jelikož přesnější formulace "kterou Tomáš zk....l " by mohla turnovského hráče ranit. Partie se tak opět ocitla v remízové pozici , tentokrát jezdce proti střelci, ve které byl Tomášovy pěšec navíc platný jak mrtvému zimník. Franta se bohužel v časové tísní rozhodl pro studiovou cestu k remíze, která měla díru a místo remízy, ke které partie ve finále směřovala, tak hostující favorit naplno bodoval.

Největší elový rozdíl byl na čtvrté šachovnici, kde se domácí kapitán Honza Šlechta, utkal s turnovskou legendou, Zdeňkem Maršálkem. Domácí hráč se favorita nezalekl. Po překvapivé oběti kvality to vypadalo, že Zdeňka čeká zoufalý boj o remízu. A tak to i bylo. Vzhledem k nepříznivému vývoji zápasu se však domácí hráč rozhodl nezamířit do jasné remízy věčným šachem a zkoušel vyčarovat nějaký ten mat. To se bohužel nepodařilo, a tak další výhra navýšila náskok hostí.

Jako poslední se dohrávala partie Míly Partla s velkým favoritem, Vláďou Vltavským. Miloš se favorizovaného soupeře nezalekl. V ostré pozici zvolil překvapivou intuitivní oběť figury, která hostujícímu hráči natolik zamotala hlavu, že se mu před očima točí svět možná ještě dneska. Bohužel se domácímu borci nepodařilo na kolena sraženého soupeře dorazit a partie se tak přehoupla do koncovky, ve které úřadovala oboustranná časová tíseň. Milošovi se podařilo za pomoci věže a koně zatlačit soupeřova krále do rohu šachovnice. Soupeř se o svého krále nebál ani trochu a na opačném konci šachovnice mazal pikem vstříc světlým zítřkům. Ve chvíli, kdy hostující hráč v protilehlém rohu šachovnici proměnil pěšce v dámu, domácí hráč se pod vidinou těžkého materiálního deficitu a únavy z mnohahodinové bitvy čestně vzdal. Bohužel to bylo v pozici, kde zbývající černé figurky vytvářely neproniknutelný obdélník, ve kterém mohly věžka s kobylem šachovat a šachovat a to nekonečně dlouho. Vláďa Vltavský se tak zařadil do početného kolektivu turnovských hráčů, kteří utrpěli bod ani nevědí jak.

A do dějin se tak zapsala rekordní turnovská výhra 7:1. Hosté možná ještě teď kroutí hlavou nad tím, kde k těm 7 bodům přišli a domácí hráči si mohu hlavy ukroutit nad tím, jaktože ten zápas nevyhráli.

Na závěr aktuální informace z Rádia Jerevan - uvažuje se o přejmenování turnovského céčka na ŠK Klikaři.