Na poslední mač sezóny jsme vyrazili na půdu již jistého vítěze soutěže do Turnova. Přesto, že se nám podařilo sestavit poměrně silnou sestavu, rozhodně jsme nebyli favority utkání. Nicméně k bodům nebylo daleko.
První překvapivý bod získal Miloš Pártl, když přehrál na třetí šachovnici elově nejsilnějšího borce domácích Honzu Zímu ( 2166 ). A to soupeři nabídl remízu.
Další body připsaly za remízy na dvojce Jirka Jareš proti Aleši Háchovi a Jirka Slaba obral o půlbod Standu Lamače.
Poté se kormidlo zápasu otočilo v náš neprospěch, když na první šachovnici Peťa Janouš nevyužil svých možností k remíze s Jaroslavem Poršem a Lubo Jína po tradičně nepovedeném zahájení sice dokázal na chvíli hru dorovnat, ale poté daroval pěšce a Petr Tománek zkušeně zavěsil.
O srovnání skóre na 3:3 jsem se překvapivě postaral já na páté šachovnici v partii kapitánů. Místní opora Tomáš Brouček se chtěl nejdříve probít na dámském křídle. Když zjistil, že tudy ne, tak po odmítnutí remízy hru přenesl na královské křídlo … a při tom se dostal do časového presu. O poslední výpad se pokusil středem … kde v časové tísni nechal figuru … a po pár dalších tazích kapituloval.
O naší překvapivé výhře mohl rozhodnout Fanda Lašek v partii proti Ivo Drahoňovskému. Odvážně bětnul figuru za dvojici volných pěšců, ale rozhodující úder nezasadil. Místo výměny dam a postupu pěšců, které by soupeř mohl krotit jen za cenu vrácení figury a poté by měl o dva pěšce méně, se stáhnul, dovolil soupeři aktivizovat figury …. a již neprorazil a prohrál.
Alespoň o srovnání celkového skóre se marně pokoušel Peťa Paldus v partii s Bohumilem Staňkem. Bohužel partie byla dokonale zablokovaná a ve snaze přecijenom prorazit, udělal nepřesnost, po které by nejspíše prohrál. Soupeř ji nepotrestal, ale remíza domácím stačila.
I přes těsnou porážku jsme v posledním kole zabojovali a pořádně potrápili vítěze soutěže.
